O tom, že ve vesmíru je skutečně velké množství nejrůznějších planet, není pochyb. Ukazuje se také, že nemálo z nich má podobné podmínky, jaké panují u nás na Zemi. Je tedy jen logické, že se vnořily představy o tom, že alespoň některé z těchto planet osídlíme. Ovšem ukazuje se, že tento sen není tak blízký, jak by se mohlo zdát.

 

Pravdou totiž je, že při současné úrovni technologií zkrátka mezihvězdné cestování ještě nedokážeme ovládnout. Jednoduše řečeno, cesta i k nejbližší hvězdě by trvala mnoho desítek, možná i stovek let, a to je něco, do čeho se zkrátka nikdo pouštět nebude. Zvláště když se nejbližší potenciálně obyvatelná planeta nachází až mnohem dále.

 

pohled na Zemi z vesmíru

 

Nabízí se však otázka, zda pro nás jednoho dne nebude kolonizace jiných hvězdných soustav otázkou přežití. V první řadě zde máme například fakt, že lidí je na naší planetě čím dál více, a zdroje pomalu, ale jistě přestávají stačit. Jistě, můžeme namítnout, že porodnost klesá, ovšem pouze v některých zemích. V jiných je naopak stále vysoká, což je problémem.

 

Mars s polární čepičkou

 

Opomenout nesmíme ani na znečištění, které život na naší planetě stále více komplikuje. Ačkoliv se nám to nemusí na první pohled zdát, rozhodně nežijeme v tak čistém prostředí, jaké bychom potřebovali. To je ostatně také důvod, proč se objevuje tolik respiračních i kardiovaskulárních chorob, zvláště u lidí ve městech. Statistiky ukazují, že tito mají v průměru i o desítky let kratší život oproti těm žijícím na venkově. Lze si představit, jak by tomu bylo na místě, kde by vzduch nebyl vůbec znečištěný.

 

Ovšem i kdyby tyto problémy neexistovaly, nelze ignorovat fakt, že naše planeta nebude existovat věčně. Vždy je zde hrozba například nárazu asteroidu nebo jiné přírodní katastrofy, a i když tomu nějakým zázrakem unikneme, ani naše Slunce tu nebude navždy, a jeho zánik bude znamenat i zánik naší planety. Je tedy potřeba ji opustit dřív, než se to stane.